O NÁS     FOTOGALERIE     CENÍK     KONTAKT      TIPY NA VÝLET     REZERVACE     BYDLELI U NÁS...




Kam za historií, památkami a přírodou:
STÁTNÍ ZÁMEK V HRADCI NAD MORAVICÍ
Zámek se nachází ve stejnojmenném městě na trase Opava - Nový Jičín, necelých 8 km od Opavy. Původně královský přemyslovský hrad, byl opakovaně přestavěn renesančně, barokně i empírově. Zámek má dvě části, starší tzv. Bílý zámek, ve kterém si lze prohlé- dnout nádherně zařízené pokoje a přístavbou novogotické části tzv. Červeného zámku spolu se vstupní branou a Bílou věží z 19. stol. Červený zámek je účelově využíván pro restaurace, koncertní sál aj. V létě je příjemná procházka v anglickém parku.

BARTOŠOVICE
mnohými přestavbami prošlý zámek s pseudorenesančními a pseudogotickými prvky. Nachází se ve středu obce a obklopuje jej dnes opět obnovený malý krajinářský park. Vznikl renesanční přestavbou starší tvrze někdy v 15. století. Je kulturní památkou. Dnes je majetkem obce a stal se sídlem Regionu Poodří. Současně funguje jako ubytovací zařízení a místo konání společenských akcí.

MĚSTO FULNEK
leží na jedné z větví tzv. Jantarové stezky a ostroh nad městem nepochybně předurčil historii tohoto místa. Dnes na tomto ostrohu stojí tzv. Horní (Starý) zámek a Dolní (Nový) zámek. Horní zámek vznikl přestavbou bývalého rozsáhlého hradu a Dolní zámek vznikl později, na místě původího vnějšího opevnění - předhradí. Oba zámky získaly dnešní podobu po přestavbě a úpravách, které následovali po požáru na začátku 19. století. Zámek byl restituován, dnes je v soukromém vlastnictví, není přístupný veřejnosti a čeká na opravu. HORNÍ ZÁMEK - tvoří mohutná čtyřpatrová budova s mansardovou střechou (jedno z původních křídel zámku - hradu) a hranolová věž s barokní bání. DOLNÍ ZÁMEK - tvoří rozsáhlá podlouhlá budova (soustava navazujících budov) s mansardovou střechou, s krátkým příčným křídlem a hlavním vstupem do areálu. Vzhled strany budovy obrácené ke městu člení válcové baštové rondely s helmicemi.

ŠTRAMBERK
Hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánu z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce.

HELFŠTÝN
Hrad Helfštýn leží nedaleko Lipníka nad Bečvou. Celoroční kulturní kalendář hradu je k dispozici na www.helfstyn.cz

RADHOŠŤ
Na vrcholu Radhoště ve výšce 1129 m.n.m., nás již zdáli vítá kaple sv. Cyrila a Metoděje. Pohled může někomu rušit telekomunikační stožár, berme jej však jako daň civilizaci jejíž součástí je i internet. Nejprve dorazíme k bronzovému sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1805, jehož autorem je Albín Polášek, který je i autorem sochy Radegasta. Potom můžeme navštívit kapli a přístupnou vyhlídku na zvonici s krásným rozhledem. Nápis nad vchodem do kaple hlásá "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Metoděj. Při vchodu do kaple je mohutný kříž. Původní kříž byl na místě sousoší věrozvěstů od roku 1735 dřevěný a od roku 1805 kamenný. Ten však byl při větrné bouři povalen. Nově byl umístěn na nynější místo. Na místě se 5. července koná pouť.

JESKYNĚ ŠIPKA
je nejznámějším krasovým útvarem štramberského krasu. Portál jeskyně o šířce 8 m a výšce 3,8 m je orientován k severu. Za krátkou vstupní chodbou následuje dno. Propástky, ze které vybíhají dvě chodby - Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Propástka 12 m hluboká vznikla zřícením stropu dómu vzniklého na křížení puklin vápencového masívu. Krápníková chodba je 38 m dlouhá, 3 - 4 m široká a až 5 m vysoká. V její přední části jsou na stropě patrné trosky původní bohaté krápníkové výzdoby zničené lidmi po jejím objevení. Jezevčí díra je 19 m dlouhá, 1-2 m široká a 1,5 m vysoká. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandrtálského dítěte později nazvou "Šipecká čelist". Čelist náležela dítěti ve věku 8 až 10 let a vykazuje přechodové znaky mezi člověkem neandrtálským a člověkem dnešního typu. Na památku této významné události byla na stěně jeskyně umístěna v r. 1922 pamětní deska K. J. Mašky od akad. sochaře Františka Juráně.Jeskyně poskytovala útočiště lidem již před více než 32 000 lety. Za tuto dobu se zde vystřídalo mnoho lidských kultur, které zde zanechali památku ve formě různě opracovaných kostí, parohů a kamenných nástrojů. Celkem byly v jeskyni také nalezeny pozůstatky 130 druhů živočichů. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy kostí zvířat (jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj.) inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích. Jeskyně se nachází několik desítek metrů ve svahu nad vstupem do štramberských Národních sadů. Prostor jeskyně je celoročně volně přístupný.

STARÝ JIČÍN
Velmi krásná a rozlehlá zřícenina hradu. Zachovalo se spousty místností.

ZÁMEK STUDÉNKA
se nachází při okraji města Studénka ve směru na Bravantice. Je nepřehlédnutelnou domi- nantou a jeho park bezprostředně sousedí s průjezdovou komunikací při níž také stojí brána do parku s dřevěnou nástavbou a šindelovou střechou. Část zámku je tvořena tří- patrovou budovou čtvercového půdorysu s hladkou fasádou v rozích zdobenou bosáží. K ní přiléhá jednopatrová budova barokního vzhledu a později přistavená věž a vížka s točitým schodištěm. Kolem zámku je park s mnoha zajímavými cizokrajnými dřevinami. V zámeckých interiérech se dnes nachází muzeum železniční dopravy. Je zde i funkční roz- měrná dráha se dvěma okruhy kolejiště.

Kopřivnice - Technické muzeum
Nejucelenější sbírka, věnovaná počátkům výroby dopravních prostředků v Českých zemích (tehdejším Rakousku - Uhersku a později Československu).

ZÁMEK KUNÍN
patří mezi nejcennější barokní památky Moravy. Nachází se při severním okraji obce, uprostřed parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže. Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, u kterého se dochovalo v úpl- nosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Park obklopující zámek o rozloze 8 ha byl založen již v době stavby zámku.

HUKVALDSKÝ HRAD
Zříceniny kdysi jednoho z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek (původně Friedeberk), Frýdek a Těšín. Velkou roli hráli Hukval- dy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina Hradu Hukvaldy otevřena veřejnosti. Zakonzervované a na několika místech i opravené zdivo hradu si je možno prohlídnout buď samostatně nebo s průvodcem.

ŽEROTÍNSKÝ ZÁMEK NOVÝ JIČÍN
stojí v těsném sousedství náměstí. Park, který jej zčásti obklopuje byl založen iiž ve druhé polovině 18. století, kdy byly zasypány valy a příkopy. V první polovině 20. století se uvažovalo o demolici zámku, naštěstí k ní nedošlo. Zámek je trojkřídlý se dvěma nádvořími. Při západním křídle zámku se dochoval zbytek atiky s dvojící nárožních věžic. Dnes je již jejich silueta neodmyslitelně spjata s Novým Jičínem.

ZÁMEK RADUŇ
Zámek se nachází ve stejnojmenné obci asi 7 km od Opavy a 8 km od zámku v Hradci nad Moravicí. Na místě zámku stála původně středověká tvrz, která od roku 1481 náležela Tvorkovským z Kravař. Ti ji také v 16. stol. přestavěli na čtyřkřídlý renesanční zámek a vla- stnili jej až do roku 1671. Potom zámek postupně pustl a až v letech 1816 - 1822 za vlády Jana Larische - Mönnicha byl zámek opraven a přestavěn podle projektu architekta Englische. Současně byl upraven park s rybníky. Roku 1832 přišli na panství Blücherové z Wahlstattu a žili zde až do začátku roku 1949. Veřejnosti byl zámek opět zpřístupněn v roce 1984 a je zařízen sbírkami, zapůjčenými ze zámku v Hradci nad Moravicí. Při prohlídce zámku navštívíte knihovnu s dřevěným scho- dištěm obsahující 16 000 svazků, knížecí pokoje a zbrojnici. Do areálu zámku dále patří oranžérie, empírový ovčín, úřednický dům a sýpka. Ve sklepeních farního kostela Nejsvětější trojice se nachází hrobka roku Blücherů.